Vedení jesenické radnice odmítá úvahy o zrušení Okresního soudu v Jeseníku a považuje je za nepřijatelné. Možnost zrušení některých okresních soudů v souvislosti s úsporami státního rozpočtu otevřel ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
„Státní rozpočet není nafukovací. S ohledem na zadlužení České republiky bych byl rád, aby případné změny nabyly účinnosti ideálně od 1. ledna 2027,“ řekl Tejc České justici.
Na Okresním soudu v Jeseníku působí sedm soudců. Zabývají se trestní, občanskoprávní, opatrovnickou, dědickou i exekuční agendou, funguje zde také trestní oddělení a soud pro mládež.
„Většina z nich dělá více agend tak, aby pokryli celou potřebu rozhodovací činnosti,“ uvedl mluvčí Krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl. Zároveň upozornil na geografická specifika regionu: „Hlavním problémem je zde především dostupnost vedlejšího Okresního soudu Šumperk zejména v zimních měsících.“
Mohlo by vás zajímat
Starostka: Postup státu je cynický
Starostka Jeseníku a poslankyně koalice Spolu Zdeňka Blišťanová kritiku formulovala ostře. „Prohlášení ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce o zvažovaném rušení okresních soudů, mezi nimiž byl jmenován i Okresní soud v Jeseníku, považuji za naprosto nepřijatelné a vůči regionům, jako je Jesenicko, až cynické,“ uvedla. Tejc však žádný soud výslovně nejmenoval a zdůraznil, že možnému rušení soudů bude předcházet důkladná analýza.
Podle starostky jde o další důkaz nerovného přístupu státu k periferním oblastem. „Znovu se potvrzuje, že stát při hledání úspor sahá po těch nejslabších a nejodlehlejších regionech,“ dodala.
Dostupnost justice nelze měřit rozpočtem
Vedení města odmítá i samotnou argumentaci ministerstva. „Okresní soud v Jeseníku není nadbytečnou institucí, ale základním prvkem dostupnosti spravedlnosti v území, které je dlouhodobě znevýhodněno svou polohou, dopravní dostupností i omezenou nabídkou veřejných služeb,“ uvedla starostka.
Spojování justice se zadlužením státu považuje za nepřijatelné. „Spojovat otázku dostupnosti justice s řešením zadlužení České republiky je argumentačně neobhajitelné. Šetřit na spravedlnosti znamená šetřit na samotných základech právního státu,“ řekla.
Horší spravedlnost pro periferii?
Podle Blišťanové by rušení okresních soudů vedlo k nerovnému přístupu občanů. „Pokud má ministr za to, že současná síť soudů neodpovídá demografickému vývoji, pak tím fakticky říká, že lidé v menších a periferních regionech mají mít horší přístup ke spravedlnosti než obyvatelé velkých měst,“ upozornila. Zároveň zdůraznila, že „Jesenicko není okraj, na kterém lze testovat úsporná opatření“.
Kritické hlasy zaznívají také z dalších okresních soudů, které se v debatě objevují. Předseda Okresního soudu v Rakovníku varuje před systémovými dopady. „V současné době je možno vyslovit obavu, že v případě faktického zániku nejmenších soudů by mohlo hrozit nebezpečí pro občany ohledně ztížení dostupnosti spravedlnosti,“ uvedl.
Podle něj by lidé museli hledat spravedlnost u vzdálenějších soudů. „To by pro ně znamenalo vyšší náklady a v konečném důsledku i nárůst mandatorních výdajů u těch soudů, které by v soudní soustavě zůstaly zachovány, potažmo tedy i nákladů státu,“ dodal.
Tejc: Současná síť soudů už neodpovídá
Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že současná síť soudů neodpovídá demografickému vývoji. Některé soudy mají nízký nápad v části agend a jen omezený počet soudců, což podle resortu komplikuje specializaci i efektivní organizaci práce. Změnám má předcházet podrobná analýza a debata s představiteli justice, profesními komorami i samosprávami.
V polovině ledna chce ministerstvo představit předsedům krajských a vrchních soudů plán a harmonogram dalšího postupu.
V České republice nyní funguje 86 okresních soudů, které spadají pod osm krajských soudů. Právě nejmenší okresní soudy, včetně Jeseníku, Rakovníku či Rokycan, se v debatě o změnách soudní mapy objevují nejčastěji. Podle samospráv i části justice ale jde o zásah, který by mohl zásadně zhoršit dostupnost spravedlnosti mimo velká města.
