Záměna dvou cifer při přepočtu peněžitého trestu poslala odsouzeného do vězení na dobu o 29 dnů delší, než odpovídalo zaplacené části sankce. Obecné soudy chybu později sice rozpoznaly, napravit ji už ale nedokázaly. Ústavní soud rozhodl, že zmýlená má platit ve prospěch odsouzeného, a otevřel mu cestu k odškodnění.

K peněžitému trestu milion korun odsoudil v roce 2017 královéhradecký krajský soud muže za zločin opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Pro případ, že by uložený trest nezaplatil, soud stanovil náhradní trest v délce dvou let.

Zaplatil, ale jen část

Muž ve stanovené lhůtě zaplatil 300 tisíc korun. Pro neuhrazených 700 tisíc mu proto soudy stanovily náhradní trest 511 dnů. Posléze po malých částech splácel dál, proto soudy vydávaly další a další rozhodnutí, kterými mu z náhradního trestu postupně umazávaly.

V jednom ze série těchto rozhodnutí pražský vrchní soud chyboval, když zaměnil částku už uhrazenou za částku dlužnou. Přeměnu tedy počítal místo z dlužných 530 tisíc z částky 470 tisíc korun, což odpovídalo trestu v délce 343 dnů. Toto rozhodnutí nabylo právní moci.

Následně provinilec zaplatil dalších dvacet tisíc korun a krajský soud opět – tentokrát už správně – trest přepočítal. Stanovil, že za nesplněnou část peněžitého trestu si má padělatel odsedět 372 dnů. Pachatel se kvůli tomu obrátil na Ústavní soud. Poukázal na to, že odporuje logice náhradních trestů, aby zaplacením sankce došlo k prodloužení vězení.

Mohlo by vás zajímat

Chyba, kterou napravit nelze

U ochránců ústavnosti našel zastání. III. senát předsedkyně Daniely Zemanové připustil, že v současnosti není způsob, jak vadné rozhodnutí napravit přijatelným nástrojem. Současně však podle něj není možné chybující verdikt ignorovat a postavení odsouzeného tím zhoršit. „V krajním případě je nutné přijmout (v trestním právu nikoliv zcela ojedinělý) stav, že vada svědčící odsouzenému bude ponechána bez přímé nápravy,“ uvedl soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 2526/24.

Je podle něj odpovědností zákonodárce nastavit podmínky trestního řízení tak, aby byla zajištěna jak ochrana zákonnosti, tak princip právní jistoty. Odsouzený padělatel si trest odpykal celý, ale v chybně stanovené delší výměře 372 dnů.

Co kdyby se soud spletl v jeho neprospěch?

Soudce Jiří Přibáň v disentu nesouhlasil ani s výrokem, ani s jeho odůvodněním. „Nejedná se o systémovou vadu či nesprávné posouzení při aplikaci práva, ale jednoduše o to, že soudce udělal při výpočtu chybu. A tuto chybu soudy následně zjistily a napravily,“ popsal. Namísto toho, aby odsouzený řádně splácel, přistoupil podle něj k chaotickému doplácení ve chvíli, kdy reálně hrozil nástup do náhradního trestu odnětí svobody.

Přibáň si dále položil otázku, jak by obecné soudy měly postupovat naopak, kdy by prvotní špatný výpočet byl v neprospěch pachatele. „Nejevila by se za tohoto stavu konstatovaná závaznost původního pravomocně stanoveného výpočtu jako problematická?“ uvedl s tím, že mu v nálezu chybí otestování obecné platnosti předkládaných argumentů i na opačném případu.