Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) má velké pochybnosti o předběžném opatření Ústavního soudu, které prezidentu Petru Pavlovi zajistilo účast na summitu NATO v Ankaře. Zpochybňuje nejen oprávněnost jeho vydání, ale i možnost, aby Ústavní soud vládě ukládal aktivní povinnosti.
„Mám velké pochybnosti o oprávněnosti Ústavního soudu vydat předběžné opatření ve věci kompetenčního sporu, stejně jako o možnosti Ústavního soudu nařídit vládě opatřením činit aktivní kroky,“ řekl Tejc České justici.
Přesto podle něj vláda rozhodnutí soudu respektuje. „Přes tento nesouhlas já i vláda rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme a naplníme ho,“ dodal. Tejc reagoval na písemnou interpelaci bývalého náměstka ministerstva spravedlnosti a nynějšího poslance Karla Dvořáka (STAN).
Dvořák ministra vyzval, aby se postavil proti sílícím útokům na soudy a zpochybňování jejich nezávislosti. Zajímá ho také, jak chce ministerstvo posílit důvěru veřejnosti v justici a zda plánuje aktivnější komunikaci soudů i samotného resortu. Tejc žádné nové kroky nechystá. „Máme zaručenu svobodu slova a nikdo není nekritizovatelný, tedy ani soudy nebo jejich rozhodnutí. Máme vyspělý právní stát, nezávislost soudců je a bude zaručena,“ uvedl ministr.
Dvořák varuje před zpochybňováním justice
Dvořák interpelaci odůvodňuje tím, že výroky zpochybňující nezávislost justice, Ústavního soudu i motivaci soudců podle něj sílí. „Bohužel se ukazuje, že výroky zpochybňující samotnou nezávislost justice, Ústavního soudu či motivaci soudců při rozhodování neustávají. Naopak se stupňují,“ píše v interpelaci.
Mezi nejostřejší kritiky předběžného opatření Ústavního soudu patří ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Rozhodnutí označil za „ústavní puč“, „důkaz úpadku politické i právní kultury“ i projev „neskrývaného politického aktivismu“. Podle něj může vyvolat pochybnosti o nezávislosti soudu.
Podle Dvořáka už nejde jen o legitimní kritiku jednotlivých rozsudků. „Tyto výroky totiž nezůstávají pouze v rovině běžné politické rétoriky či legitimní kritiky konkrétních rozsudků,“ upozorňuje. V souvislosti s kompetenční žalobou prezidenta republiky se podle něj objevují tvrzení, že Ústavní soud nemůže rozhodnout nezávisle. „Tento přístup se bohužel netýká pouze Ústavního soudu, ale přenáší se i na vnímání celé justice,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
„Preventivní delegitimizace“ soudů
Dvořák označuje současný vývoj za bezprecedentní. „V naší novodobé historii jsme tak svědky bezprecedentní situace, kdy verbální výpady překračují hranice běžného politického diskurzu i legitimní kritiky konkrétních soudních rozhodnutí,“ uvádí.
Podle něj taková argumentace předem diskredituje jakýkoli výsledek soudního řízení ještě před jeho vydáním. „Následná vlna reakcí na sociálních sítích tento narativ dále posiluje a vede k paušální nedůvěře v nestrannost a důvěryhodnost české justice,“ píše.
Respekt k nezávislé soudní moci podle poslance patří k základním pilířům demokratického právního státu. Justice má ale podle něj v době sociálních sítí jen omezené možnosti, jak podobným útokům čelit, pokud nebude svá rozhodnutí aktivně a srozumitelně vysvětlovat.
Tejc: Resort má důležitější úkoly
Dvořák ministrovi položil osm konkrétních otázek. Ptá se například, zda ministerstvo sleduje vývoj důvěry veřejnosti v justici a zda má vlastní data o vlivu veřejné debaty na její vnímání. Zajímá ho také, jaké kroky resort podniká k posílení důvěry v nezávislost soudů.
Tejc připomněl, že Dvořák v minulém volebním období působil jako politický náměstek ministrů Pavla Blažka a Evy Decroix (oba ODS). Podle ministra tehdejší vedení resortu řadu důležitých úkolů nedokončilo. „Je řada úkolů, které je třeba řešit poté, co vedení ministerstva v uplynulých čtyřech letech, jehož součástí byl i pan poslanec Dvořák, tyto problémy nevyřešilo. Mám na mysli zejména elektronizaci justice, změny procesních předpisů či reformu justiční mapy,“ uvedl. „Nemám proto čas vést s opozicí akademické debaty na toto téma, byť chápu, že žádná jiná témata zřejmě nemá,“ dodal ministr.
Navrhuje srozumitelnější komunikaci soudů
Dvořák se ptá také na komunikaci justice. Zajímá ho, zda ministerstvo považuje za svou odpovědnost srozumitelně vysvětlovat základní procesní instituty, například předběžná opatření nebo rozdíl mezi procesními a meritorními rozhodnutími.
Inspiraci hledá v zahraničí. Navrhuje, aby české soudy u společensky významných kauz zveřejňovaly stručná a srozumitelná shrnutí rozsudků po vzoru Evropského soudu pro lidská práva nebo Spolkového ústavního soudu Německa. Podle něj by tím předešly informačnímu vakuu, které následně zaplňují účelové interpretace politických aktérů.
Poslední otázka míří na komunikaci soudů. Poslanec se ministra ptá, zda zvažuje vytvoření profesionálních komunikačních pozic namísto současné praxe, kdy tuto agendu často zajišťují asistenti soudců nebo justiční čekatelé vedle své hlavní práce.
