Státní zástupci kritizují advokáty za to, že dětem radí nevypovídat. Podle známého obhájce Tomáše Sokola ale právník není vychovatel a jeho úkolem je dítě chránit i za cenu mlčení. Spor otevírá otázku, kde končí nejlepší zájem dítěte a začíná právo na obhajobu.
Tomáš Sokol upozornil, že advokát ze zákona dítě chrání. Dítě mladší 15 let musí být zastoupené právním zástupcem od okamžiku, kdy podává vysvětlení a zjišťuje se, zda spáchalo čin jinak trestný. Jde o čin, který by byl trestným činem, pokud by bylo dítě trestně odpovědné. „Právním zástupcem dítěte mladšího 15 let může být pouze advokát,“ upozorňuje na dotaz České justice advokát Tomáš Sokol.
Stanovisko k „nevhodné obhajobě“ dětí do 15 let jejich advokáty poskytl Tomáš Sokol za Unii obhájců. Kritika obhajoby je součástí Zprávy o činnosti státního zastupitelství.
Co když je dítě podezírané nedůvodně?
Státní zastupitelství má za to, že rada advokáta dítěti, aby nevypovídalo, je nevýchovná. Není v nejlepším zájmu dítěte. Bez výpovědi není možné objasnění činu, zjištění příčin chování dítěte, a tudíž ani opatření, aby se protiprávní jednání neopakovalo.
Podle Tomáše Sokola ale zákon institut právního zástupce – advokáta upravuje tak, že je zřejmé, že má dítě chránit. Nikoli vychovávat.
Obhájce ve stanovisku připouští, že vykládat nejlepší zájem dítěte lze v různých situacích různě. Ale rozhodně podle něho „nelze akceptovat premisu, z níž uvedené hodnocení práce advokátů vychází“. „Totiž že nejlepším zájmem dítěte je, aby vypovídalo, nezapíralo a podobně,“ vysvětluje Tomáš Sokol.
Má dítě skončit v ústavu kvůli obhájci?
Co když je dítě je podezírané nedůvodně? Situace je složitá a svojí výpovědí by si uškodilo? Také právní zásada, podle níž nikdo nemůže být nucen, aby sám sebe obviňoval, se týká i dětí, upozorňuje Sokol. Nedokáži si představit advokáta, který by toto právo z „výchovných důvodů“ dítěti zatajil, dodává obhájce.
Nejlepším zájmem dítěte podle něho nemusí být „plné doznání dítěte“. Kvůli němuž bude dítě umístěné do zařízení omezujícím jeho svobodu. Ačkoliv se pohledem advokáta ničeho nedopustilo. Anebo možná dopustilo, ale do ústavu nechce. „Nelze si představit, že by advokát byl tím, kvůli němuž dítě v tomto zařízení skončí,“ říká Tomáš Sokol.
Mohlo by vás zajímat
Poněkud hanlivá rovina výroku
Zpráva státního zastupitelství podle Tomáše Sokola generalizuje výsledek řízení, v němž dítě odmítá výpověď a dává ho do „poněkud zbytečně hanlivé roviny s automatickým doporučením advokáta“.
Ze Zprávy ale nelze identifikovat případy, kdy si dítě postaví hlavu. Přes všechna doporučení svého právního zástupce prostě spolupráci odmítá. Tvrzení ve Zprávě o „automatickém doporučení dítěti nevypovídat“ je tedy jen dohad.
Nelze podle Tomáše Sokola spekulovat o jakési „možné“ výchovné roli, která má v obecné rovině být plně nadřazená hodnocení konkrétní situace právním zástupcem a subjektivnímu přání dítěte mladšího 15 let.
Zpráva není zjevenou pravdou
Výchovná opatření předkládá Zpráva jako alternativu zapírání. Nijak je ale nekonkretizuje. „Zpráva, není žádnou absolutní pravdou. Není nikdo, kdo by mohl objektivně a generálně rozhodnout o tom, co má být nejlepším postupem v zájmu dítěte,“ uzavírá za Unii obhájců Tomáš Sokol.
Česká advokátní komora (ČAK) mu dává za pravdu. Také ona tvrdí, že nejde obecně vyhodnocovat postupy advokátů při ochraně dětí. Víc se ale k postupům advokátů vyjadřovat nechce.
„Komora se v obecné rovině nevyjadřuje ke vhodnosti procesní taktiky advokátů v jakémkoli řízení. Bez ohledu na to pak platí, že bez znalosti skutkových okolností a obsahu příslušného spisu se nelze kvalifikovaně a zodpovědně vyjádřit k postupu advokáta v konkrétním řízení,“ odpověděl na dotaz České justice mluvčí České advokátní komory Roman Chrenčík.
