Advokát Tomáš Sokol nevidí prakticky žádnou šanci, že by modelka Simona Krainová uspěla se žalobou kvůli komentáři o vzhledu svého nezletilého syna. „Podat civilní žalobu na ochranu osobnosti jistě lze, ale v tomto případě bez reálné šance na úspěch,“ říká pro Českou justici. Další oslovení advokáti už tak jednoznační nejsou. Připouštějí, že veřejné komentování vzhledu či zdravotního stavu dítěte může za určitých okolností představovat neoprávněný zásah do jeho osobnostních práv.
Modelku Simonu Krainovou pobouřil komentář ženy, která pod fotografií jejího nezletilého syna veřejně upozornila na jeho údajnou oční vadu. Krainová následně zveřejnila identitu autorky příspěvku a prostřednictvím své advokátky oznámila, že věc bude řešit právní cestou. Učitelka ale tvrdí, že dítě neurážela a pouze doporučila řešit možný zdravotní problém. Sama nyní zvažuje právní kroky kvůli zveřejnění své identity.
Podle Krainové překročil komentář hranici běžné kritiky. Její advokátka Karolina Besser uvedla, že veřejné výroky směřující vůči nezletilému dítěti mohou mít závažné psychické dopady a vystavit dítě riziku šikany. Zároveň zdůraznila, že podobné jednání se podle ní může pohybovat za hranicí ústavně chráněné svobody projevu a naplňovat znaky protiprávního jednání.
Učitelka, že by dítě urážela? Tvrdí, že pouze upozornila na možnou oční vadu chlapce a doporučila matce, aby ji řešila. Poté, co Krainová zveřejnila její identitu, se podle svých slov stala terčem nenávistných zpráv a výhrůžek. Oznámila proto, že se bude domáhat omluvy i ochrany svých práv.
Jaké šance by případný spor měl před českými soudy? Česká justice oslovila tři advokáty, kteří se dlouhodobě věnují ochraně osobnosti nebo mediálnímu právu. Jejich názory se v některých zásadních otázkách rozcházejí.
Svoboda projevu, nebo ochrana dítěte?
Nejpřísnější pohled zaujímá advokát Tomáš Sokol, který zastupoval moderátorku Kateřinu Kristelovou v dlouholetém sporu se starostou pražských Řeporyjí Pavlem Novotným kvůli výrokům na sociálních sítích. „Podat civilní žalobu na ochranu osobnosti jistě lze, ale v tomto případě bez reálné šance na úspěch,“ míní Sokol, který svůj názor sepsal v komentáři.
V úvahu připadá žaloba na ochranu osobnosti. Jejím prostřednictvím by se jako zákonná zástupkyně nezletilého syna mohla domáhat například odstranění komentáře, omluvy nebo zákazu dalšího zveřejňování obdobných výroků.
Pokud by komentář zůstával veřejně dostupný nebo hrozilo jeho další šíření, mohlo by přicházet v úvahu také předběžné opatření. To by umožnilo rychlou, byť dočasnou ochranu ještě před rozhodnutím soudu. Jeho nařízení by však záviselo na tom, zda by soud shledal zásah natolik intenzivním a naléhavým.
Spor dvou paní za peníze daňových poplatníků?
Naopak trestní oznámení považují oslovení právníci spíše za krajní a málo pravděpodobnou variantu. Podle nich by totiž bylo nutné prokázat podstatně vyšší míru společenské škodlivosti, než jakou zpravidla představuje jednorázový komentář na sociálních sítích. „Rozhodně nevidím důvod, proč by se za peníze daňových poplatníků měla sporem dvou paní o to, jak vyhlíží dítě jedné z nich, měla zabývat policie. Zde naštěstí existuje i jasná brzda v ustanovení § 12 odst. 2 trestního zákoníku, které upravuje zásadu subsidiarity trestní odpovědnosti,“ uvedl Sokol.
Za rozhodující považuje střet dvou ústavně chráněných hodnot – ochrany osobnosti a svobody projevu. Připomíná přitom, že podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva i českých soudů chrání svoboda projevu nejen výroky příjemné či neutrální, ale také takové, které mohou být znepokojující nebo zraňující. „Svoboda slova či projevu znamená právo šířit informace nejen pozitivní nebo neutrální, ale i znepokojující, zneklidňující nebo zraňující. To je základní kritérium, které vyslovil Evropský soud pro lidská práva a jímž se řídí soudy i u nás,“ říká.
Variantu řešení sporu v rovině trestního práva nevidí nadějně ani advokátka Eva Ondřejová. Dlouhodobě se specializuje na mediální právo a ochranu osobnosti. V minulosti zastupovala řadu známých osobností, mimo jiné herečky Patricii Pagáčovou, Michaelu Badinkovou či Dianu Kobzanovou. „Pokud v komentáři nebylo nabádání k nenávisti či pomluva s citelnými následky, nedokážu si představit, že by se mohlo jednat o trestný čin,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Ochrana svobody projevu
Sokol odkázal na nedávný nález Ústavního soudu, podle něhož musí být v hraničních situacích ochrana svobody projevu upřednostněna i za cenu ponechání některých potenciálně škodlivých výroků bez sankce. „Takto nahlíženo si nedovedu představit výrok na téma vzhledu dítěte, lhostejno zda skutkové tvrzení nebo hodnotící úsudek, který by přesáhl hranice toho, co nutno ve jménu svobody slova tolerovat,“ uvedl.
Advokát Pavel Kiršner ve svém komentáři upozorňuje, že u nezletilých dětí je ochrana osobnosti tradičně výrazně silnější než u dospělých veřejně známých osob. Připomíná přitom judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž dítě známých rodičů není samo o sobě osobou veřejného zájmu. Má tak stejné právo na soukromí a důstojnost jako kterékoliv jiné dítě.
Sdílení dítěte neznamená, že musím snášet komentáře
Podle něj proto nelze automaticky vycházet z toho, že pokud rodiče své děti sami zveřejňují na sociálních sítích, musí zároveň snášet jakékoliv veřejné komentáře. „Veřejné upozornění na možnou oční vadu nezletilého dítěte pod jeho fotografií může samo o sobě představovat zásah do jeho soukromí a důstojnosti. U dítěte nejde pouze o hodnocení vzhledu, ale o veřejné tematizování jeho tělesné, zdravotní či vzhledové odlišnosti,“ říká Kiršner.
Podle něj není rozhodující ani to, že komentář nemusel být vulgární. „I nevulgární veřejný komentář k tělesné či zdravotní zvláštnosti dítěte může být neoprávněným zásahem. Nevulgární forma výroku se projeví spíše při hodnocení intenzity zásahu a při úvaze, jaká forma zadostiučinění bude přiměřená,“ vysvětluje.
Kiršner proto považuje za reálné zejména požadovat odstranění komentáře nebo omluvu. Peněžité zadostiučinění by podle něj přicházelo v úvahu až tehdy, pokud by šlo o hrubě zesměšňující, opakované nebo masově šířené výroky s konkrétními negativními dopady na dítě.
Rozhodovat bude konkrétní komentář
Podle Ondřejové nelze předem říci, zda by Simona Krainová u soudu uspěla. Rozhodující bude především přesný obsah komentáře, jeho forma i okolnosti, za nichž byl zveřejněn. „Pokud zveřejněné komentáře překročí hranici běžného hodnotícího úsudku a představují urážku, ponižování, šikanu nebo citelný zásah do soukromí, jedná se o neoprávněný zásah do osobnostních práv dítěte,“ uvedla pro Českou justici.
Stejně jako Kiršner připomíná, že děti veřejně známých osob nemají automaticky snášet stejnou míru kritiky jako jejich rodiče. Na druhou stranu podle ní ani samotná skutečnost, že někdo veřejně komentuje vzhled dítěte, ještě neznamená, že se dopustil protiprávního jednání. „Pouze nevhodný nebo kritický komentář nemusí být hned protiprávní. Na druhou stranu i pravdivý komentář může být podán znevažujícím způsobem. Tedy vždy záleží na posouzení konkrétního výroku,“ upozorňuje.
Riziko může nést i samotná Krainová
V jednom bodě se však Ondřejová s Kiršnerem shodují. Soud by podle nich nehodnotil pouze původní komentář, ale i následnou reakci modelky. Krainová totiž následně na svých sociálních sítích zveřejnila identitu autorky komentáře včetně její fotografie a uvedla, že jde o učitelku. Označila její jednání za útok na nezletilé dítě a uvedla, že podobné chování nebude tolerovat. Po zveřejnění se na adresu ženy začaly objevovat nenávistné reakce a výhrůžky, na které později sama upozornila.
Ondřejová upozorňuje, že významnou roli může hrát i to, zda si modelka nesjednala nápravu způsobem, který sám nepřekročil zákonné meze. „Důležité v daném případě pak bude i posouzení jednání druhé strany. Zda si nesjednala nápravu sama a zda tato ‚náprava‘ sama o sobě nebyla protiprávní, zjevně excesivní,“ uvedla.
Podobně argumentuje také Kiršner. Podle něj může být právně významné i to, že Krainová zveřejnila identitu komentující ženy. Pokud veřejně známá osoba vystaví soukromého člověka masivnímu tlaku veřejnosti, nelze podle něj vyloučit, že sama zasáhne do jeho osobnostních práv. Proto by případný soud musel podle něj odděleně posuzovat původní komentář i následnou reakci modelky.
