Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) navrhl prezidentovi Petru Pavlovi jmenovat Rostislava Krhuta předsedou Vrchního soudu v Olomouci. Krhut zvítězil ve výběrovém řízení a jeho nominaci v pondělí projedná také vláda. Předchozímu šéfovi soudu Václavu Čapkovi skončil sedmiletý mandát na konci září.
Podle zákona o soudech a soudcích jmenuje předsedy obou vrchních soudů prezident republiky, a to z řad soudců a na návrh ministra. Tejc poslal Hradu Krhutovo jméno dopisem tento čtvrtek.
Rozhodnutí prezidenta vyžaduje spolupodpis premiéra. Proto se nominací budou zabývat i ministři.
Jmenování vyžaduje podpis premiéra
Pětapadesátiletý Krhut pracuje v justici nepřetržitě od roku 1994, soudcem se stal o tři roky později. Působil u ostravského krajského soudu, kde v letech 2002 až 2019 zastával post místopředsedy.
Poté byl na stáži u Nejvyššího soudu a následně u olomouckého vrchního soudu, kde zůstal od léta 2024 natrvalo. „Zná dokonale prostředí Vrchního soudu v Olomouci a splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce předsedy daného soudu,“ uvedl o něm Tejc.
Krhut prošel s nejvyšším hodnocením
Do výběrového řízení se přihlásili čtyři uchazeči. Vedle specialisty na insolvenční právo Krhuta to byly dvě jeho kolegyně z vrchního soudu – místopředsedkyně Martina Kouřilová a bývalá místopředsedkyně Diana Vebrová – a také soudce prostějovského okresního soudu Věroslav Řezáč.
Krhut získal v září před komisí 44 bodů z 50 možných, další uchazeči obdrželi 25, 24 a tři body. Komise vyzdvihla Krhutovu letitou soudcovskou praxi, manažerské zkušenosti, organizační předpoklady i znalost problematiky nejen olomouckého vrchního soudu, ale i krajských soudů v jeho obvodu.
Návrat do vedení považoval za nepravděpodobný
Krhut přitom ještě před několika lety s návratem do soudního managementu příliš nepočítal. Česká justice se ho na tuto možnost ptala v rozhovoru v roce 2022. „Vyloučit se to nedá, ale považuji to za velmi nepravděpodobné,“ odpověděl tehdy na otázku, zda by ho ještě někdy lákala manažerská funkce u soudu.
O čtyři roky později má nakročeno rovnou do čela jednoho ze dvou vrchních soudů v České republice. Pokud projde zbývajícími kroky a prezident Krhuta jmenuje, vystřídá v čele Vrchního soudu v Olomouci Václava Čapku. Ten soud vede od roku 2019 a jeho sedmileté funkční období končí na konci září.
Tejc hledá i nového šéfa pražského vrchního soudu
Tejc aktuálně vybírá i nového předsedu Vrchního soudu v Praze, protože stávajícímu šéfovi Luboši Dörflovi skončí funkce na Nový rok. Zájemci mohou zasílat přihlášky do 19. listopadu.
O post se mohou ucházet soudci s nejméně pěti lety soudcovské praxe, kteří mají odborné, organizační a řídící schopnosti. Lhůta pro podání přihlášek běží do 19. listopadu.
Podle dřívějších informací České justice se o funkci hodlá ucházet bývalý dlouholetý prezident Soudcovské unie a někdejší předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Nyní skončil jako prezident Soudcovské unie, kdy ho ve funkci vystřídal soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý. Mezi dalšími zvažovanými jmény je současný místopředseda pražského vrchního soudu a propagátor využívání AI v justici Roman Horáček nebo šéfka ústeckého krajského soudu Lenka Ceplová. Kandidaturu na post v čele pražského vrchního soudu zvažuje podle informacá České justice i několik dalších soudců z Vrchního soudu v Praze.
Vávra České justici už potvrdil, že se do výběrového řízení přihlásí. S vedením soudů má dlouholeté zkušenosti. V minulosti stál v čele Obvodního soudu pro Prahu 1 a následně sedm let vedl Městský soud v Praze.
Ceplová nyní vede Krajský soud v Ústí nad Labem. mandát jí ale bude brzy končit. Také ona se dlouhodobě podílí na debatách o řízení justice a v poslední době například upozorňovala na praktické dopady plánovaných změn soudní mapy.
Horáček naproti tomu zná vedení pražského vrchního soudu zevnitř. Je jeho místopředsedou pro civilní úsek a předsedou senátu specializovaného na duševní vlastnictví. V poslední době se zabývá také digitalizací justice a využíváním umělé inteligence u soudů.
Přečtěte si: S tužkou proti advokátním kancelářím neobstojíme, míní místopředseda soudu Horáček
Co musí uchazeči doložit
K přihlášce mají uchazeči přiložit životopis, přehled o své publikační, pedagogické, vědecké či řídící činnosti a také koncepci rozvoje soudu. V ní mají popsat záměry spojené s výkonem funkce šéfa pražského vrchního soudu, včetně cílů a konkrétních opatření k jejich dosažení.
Uchazeči musí rovněž podepsat prohlášení, že se proti nim v posledních pěti letech nevedlo kárné řízení, které skončilo pravomocným uznáním viny.
Uchazeče, kteří splní stanovené podmínky, pozve ministerstvo k ústnímu pohovoru. Pětičlennou výběrovou komisi jmenuje ministr a její jednání je veřejné.
Ministr nemusí ke jmenování navrhnout žádného z účastníků výběrového řízení. Bývá však pravidlem, že se řídí závěry komise. Předsedu vrchního soudu následně jmenuje prezident republiky na návrh ministra, přičemž rozhodnutí vyžaduje spolupodpis premiéra nebo pověřeného člena vlády.
