Velcí komerční pronajímatelé v Nizozemsku v posledních letech zvyšovali nájemné o inflaci plus o tři až pět procent ročně Foto: Pixabay
Pronajímatelé nemovitostí v Nizozemsku možná budou muset vrátit nájemníkům celkem až 6,4 miliardy eur (159 miliard korun) vybrané na nájemném. Dnes o tom informuje server DutchNews.nl s odvoláním na analýzu deníku Financieele Dagblad. List se zabýval závěry série soudních rozhodnutí, podle nichž je zvyšování cen nájmů nad určitou mez v rozporu s právy spotřebitelů v EU. Případem se nyní zabývá nizozemský nejvyšší soud.
Velcí komerční pronajímatelé v Nizozemsku v posledních letech zvyšovali nájemné o inflaci plus o tři až pět procent ročně, konkrétní míra byla na jejich uvážení. Soudy v některých případech ale došly k závěru, že navyšování bylo v rozporu se zákonem a de facto jej anulovaly, což některým nájemníkům zpětně zajistilo nižší nájemné o až stovky eur měsíčně. Pokud bude nejvyšší soud s rozhodnutími souhlasit, týkat se to bude až 700.000 pronajímatelů, píše DutchNews.
Nizozemská města se potýkají s nebývale vysokými cenami nájmů; podle výzkumu realitního webu Pararius.com výše neregulovaného nájemného v poslední čtvrtině loňského roku meziročně stoupla v průměru o 8,5 procenta. Například v Amsterodamu stál pronájem čtverečního metru průměrně 27 eur (669 korun), v Rotterdamu pak 19 eur (471 korun), stejně jako v Haagu. Například v Praze to v podobném období loňského roku bylo kolem 400 korun za čtvereční metr, ačkoli ceny se významně lišily v jednotlivých městských částech, vyplývá z analýzy společnosti Deloitte.
Podle předsedy nizozemské asociace pronajímatelů IVBN Wima Wensinga by však eventuální rozsudek nejvyššího soudu mohl některé pronajímatele přivést do značných finančních problémů.
„Politici si myslí, že pronajímatelé jsou bohatí lidé, kteří vykořisťují chudé, ale tak to není,“ řekla loni deníku Financial Times (FT) Chantal Stuurmanová, která provozuje realitní kancelář The Rental Agency v Amsterodamu. Na vině vysokého nájemného jsou podle ní vyšší úrokové sazby, vyšší daně pro majitele nemovitostí a také takzvaný „dvouúrovňový“ systém nájemného, který začal platit v roce 2022.
Nemovitosti v Nizozemsku jsou klasifikované podle velikosti a míry vybavenosti. Pokud jejich skóre nepřekročí určitou úroveň, jsou klasifikované jako sociální bydlení určené nájemníkům, jejichž roční příjem je nižší než 44.035 eur (asi 1,1 milionu korun) nebo 48.625 eur, pokud jde o pár (asi 1,2 milionu korun).
„Sociální bydlení má maximální výši nájmu stanovenou na 808 eur (20.000 korun) měsíčně. Pokud váš příjem jako pronajímatele klesl ze 2000 eur na 800, přicházíte o peníze. Jakmile dotyčný nájemník odejde, nemovitost prodáte,“ uvedla Stuurmanová.
Velcí pronajímatelé a investoři argumentují, že pokud budou nuceni vracet velké sumy peněz nájemníkům, dopadne to negativně na jejich schopnost dále investovat. „Zeširoka to dopadne na společnost,“ uvedl šéf IVBN Wensing.
Šéf opozičního hnutí ANO Babiš svou vinu z pomoci k dotačnímu podvodu dlouhodobě odmítá Foto: Hnutí ANO
Státní zástupce Jaroslav Šaroch trvá na tom, že byla společnost Farma Čapí hnízdo vyvedena z Agrofertu účelově s cílem neoprávněného získání dotace. Uvedl to v odůvodnění odvolání proti zprošťujícímu rozsudku v kauze Čapí hnízdo, ve které jsou obžalovaní bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Podle žalobce také nebyla vyřešena otázka působení společností z Agrofertu a Farmy Čapí hnízdo na stejném trhu. O důvodech podaného odvolání informoval mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Trestní senát Městského soudu v Praze ale letos v únoru už podruhé dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem. Obdobně rozhodl už loni, tehdy ale nepravomocný rozsudek odvolací soud zrušil.
Státní zástupce se podle Cimbaly v argumentaci odvolání zaměřil na dvě nosné linie obžaloby. „Ve vztahu k účelovému vyvedení Farmy Čapí hnízdo ze struktur holdingu zopakoval, že nadále má obžaloba za to, že se jednalo o účelově vytvořený podnik, jehož hlavním účelem bylo navození okolností simulujících splnění podmínek rozhodných pro dosažení dotace,“ uvedl mluvčí.
Pokud by ale odvolací senát dospěl k závěru, že společnost účelově vyvedena nebyla, soudy podle Šarocha dosud autoritativně neřešily druhou linii, která se týká právě působení na stejných či sousedních trzích. „Argumentace k této druhé linii byla již nosnou částí původně podaného odvolání, avšak odvolací soud se s uplatněnou argumentací jako předčasnou věcně nevypořádal,“ uvedl Cimbala. S argumenty se podle žalobce nevypořádal v novém rozhodnutí ani městský soud.
Šaroch navrhuje, aby odvolací senát osvobozující verdikt opět zrušil a případ vrátil městskému soudu. „V závěru doplněného odůvodnění odvolání státní zástupce navrhl doplnění či opakované provedení rozhodných důkazů a navrhl odvolacímu soudu, aby, vyhoví-li podanému odvolání, zavázal nalézací soud právním názorem,“ doplnil Cimbala.
Šaroch podal proti únorovému osvobozujícímu verdiktu odvolání bez podrobnějšího odůvodnění v polovině dubna. Odůvodnění žalobce podle Cimbaly vypracoval minulý týden v pátek, Vrchnímu soudu v Praze, který se bude odvoláním zabývat, bylo doručeno v úterý.
Babiš v únoru v závěrečné řeči u městského soudu označil obžalobu za lživou, odmítl spáchání jakéhokoliv trestného činu. Zopakoval, že důvodem vyčlenění Čapího hnízda z Agrofertu byla realizace projektu jako rodinného podniku. Vinu odmítla i Nagyová. Šaroch oběma navrhoval podmínky a peněžité tresty.
Německá civilní kontrarozvědka může vést celou pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Dnes o tom rozhodl vrchní správní soud ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, který tak potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance. Rozsudek mimo jiné znamená, že kontrarozvědka může stranu a za určitých okolností i její představitele sledovat s pomocí zpravodajských postupů včetně odposlechů. AfD již oznámila, že se obrátí na Spolkový správní soud.
Rozsudek, který není pravomocný, znamená pro AfD neúspěch v její snaze zvrátit hodnocení Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje. Verdikt navíc padl v době kampaně před červnovými volbami do Evropského parlamentu, kdy strana, která je v průzkumech veřejného mínění po konzervativní unii CDU/CSU druhá nejsilnější, čelí několika skandálům.
„Spolkový úřad pro ochranu ústavy může sledovat Alternativu pro Německo (AfD) a její mládežnickou organizaci Mladá alternativa pro Německo (JA) jako podezřelé případy. Také dřívější sledování takzvaného Křídla nejprve jako podezřelého případu a později kvůli prokázaně extremistickým snahám bylo legální,“ uvedl dnes soud.
Kontrarozvědka se nejprve rozhodla na celostátní úrovni sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle BfV potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále podle BfV v AfD silně zastoupen. Kontrarozvědka se následně zaměřila i na celou stranu a její mládežnickou organizaci.
Rozhodnutí soudu podle spolkové ministryně vnitra Nancy Faeserové ukazuje, že německá demokracie se dokáže bránit. „Náš právní stát má nástroje, které chrání naši demokracii před vnitřními hrozbami. Tyto nástroje byly použity a nezávislý soud je znovu potvrdil,“ řekla ministryně. Dodala, že BfV jedná samostatně a že kontrarozvědka označení AfD jako podezřelé z pravicového extremismu pečlivě zdůvodnila.
Místopředseda frakce AfD ve Spolkovém sněmu Sebastian Münzenmaier v reakci na dnešní verdikt vrchního soudu v Münsteru na síti X napsal, že strana se nenechá zastrašit ani porazit. „AfD brání demokracii proti fanatikům jako Faeserová a Haldenwang!“ uvedl Münzenmaier na adresu spolkové ministryně vnitra a šéfa BfV Thomase Haldenwanga.
AfD v prohlášení odvolací řízení u vrchního správního soudu kritizovala jako velmi krátké. Tvrdí také, že soud vůbec nereagoval na stovky důkazních žádostí. „Samozřejmě se odvoláme k další instanci!“ prohlásil Roman Reusch z vedení strany.
Případ, který soudy řeší již několik let, tak skončí u Spolkového správního soudu. Ten již ale nebude projednávat žádné nové důkazy, protože jeho úkolem je prověřit právní postup vrchního soudu.
Označení AfD jako podezřelé z extremismu má pro kontrarozvědku velký význam, protože stranu může sledovat s pomocí zpravodajských prostředků. Dokud BfV stranu považovala jen jako takzvaný případ k prověření, což je první stupeň na tříbodové klasifikační škále, mohla k jejímu hodnocení využívat jen veřejně dostupné materiály, jako byly novinové články a prohlášení AfD a jejích členů. Nyní je AfD na druhém stupni hodnocení. Tím posledním, který případně hrozí, je, že kontrarozvědka označí AfD jako stranu, která má prokazatelně extremistické snahy.
Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann a Bavorský státní ministr spravedlnosti Georg Eisenreich Foto: Německé ministerstvo spravedlnosti
Spolkové ministerstvo spravedlnosti uspořádalo odbornou konferenci o trestním právu v době umělé inteligence a rozvoje metaverze. Účastníci se zabývali jejím rychlým vývojem příležitostmi a výzvami, které z toho pro trestní právo vyplývají. „Kdo je podle trestního práva odpovědný, pokud dojde ke škodě v důsledku použití umělé inteligence, která se teprve vyvíjí? A co platí, když umělá inteligence zaviní trestný čin? To vše jsou důležité otázky pro trestní právo budoucnosti,“ řekl spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann.
Německé ministerstvo spravedlnosti se také zabývá tím, jak umělou inteligenci využít pro trestní řízení. Řeší také problematiku tzv. metaverze. Jde o pojem označující celosvětovou virtuální realitu, která propojuje různé virtuální světy a platformy. Je to virtuální prostor, ve kterém se mohou lidé setkávat, komunikovat a vytvářet virtuální zážitky. Tyto zážitky mohou být podobné skutečnému světu, ale také mohou být nereálné, tedy fantastické a smyšlené. „Jsme na začátku nové éry. Umělá inteligence a možná i metaverze v budoucnu mají moc transformovat společnost. Zločinci jsou bohužel mezi prvními, kteří využívají nové technické možnosti. Trestní právo proto musí nové možnosti řešit již v rané fázi. Metaverse nesmí být právním vakuem. Proto potřebujeme odpovědi na nové fenomény – krádeže virtuálního zboží nebo celé identity, teroristickou propagandu nebo obtěžování žen a dětí,“ uvedl na konferenci bavorský ministr spravedlnosti Georg Eisenreich.
Ten varoval před obrovským potenciálem zneužití umělé inteligence. Jde například o vydírání pomocí falešné pornografie. Digitalizace zároveň vyšetřovatelům otevírá nové možnosti, kterých chce Německo využít. Patří mezi ně například prohlídky virtuálních míst činu nebo vyhledávání obsahu dětské pornografie pomocí umělé inteligence.
Eisenreich upozorňuje, že v nebezpečí jsou kvůli zločinům na internetu zejména ženy. Sociální síť Instagram například začne během několika týdnů testovat nové nástroje pro boj proti vydírání prostřednictvím intimních fotografií zasílaných elektronicky, pro které se vžilo anglické označení sextortion. K takovým nástrojům patří například rozmazávaní nahých snímků v soukromých zprávách, které bude ve výchozím nastavení zapnuto pro osoby mladší 18 let. Zkoušet bude také vyskakovací okna, která potenciální oběti nasměrují na pomoc.
Nejen Německo, ale i vlády po celém světě varovaly před rostoucím ohrožením mladých lidí sexuálním vydíráním na internetu. Často jde o to, že obětem je zaslána nahá fotografie a poté jsou vyzvány, aby na oplátku zaslaly svou vlastní. Následně jim vyděrač vyhrožuje, že pokud se nepodvolí jeho požadavkům, zveřejní jejich snímek.
Většinu podobných případů, které Instagram na své platformě zaznamenává, mají na svědomí sofistikované zločinecké gangy usilující o peníze.
Viceprezident České golfové federace Karel Čelikovský. Foto: Lucky Be
Titul LL. M. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy místopředsedovi České golfové federace Karlovi Čelikovskému, který médiích je titulován jako právník, advokát, působí v advokátní kanceláři, řeší právní otázky golfové federace, zveřejňuje právní stanoviska, nejspíš zůstane. A to přesto, že právníkem z pohledu českého práva podle zjištěných skutečností vůbec není. Při nedávném pátrání Ekonomického deníku deníku vyšlo najevo, že při přihlášení do mezinárodně uznávaného kursu na pražských právech Čelikovský předložil fakultě se diplomem s dodatkem k diplomu, vydanými Zakarpatskou státní Univerzitou na Ukrajině (Transcarpathian State University Ukraine). Takto nabyté vzdělání v neakreditovaném studijním programu je podle ministerstva školství zcela mimo režim zákona o vysokých školách. A Čelikovským nabytý titul magistr není v souladu s tuzemským zákonem o vysokých školách
Titul LL. M. je zkratkou anglického sousloví Master of Laws nebo latinského Legum Magister. Karel Čelikovský jej získal po vystudování kurzu na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Čelikovský byl účastníkem mezinárodně uznávaného kurzu LL.M. se specializací na sportovní právo od 1. října 2017 do 27. května 2019. Za kurz zaplatil. Ekonomický deník o tom podrobně informoval ZDE.
Na otázku, jakým vzděláním, ze které vysoké školy, se Karel Čelikovský prokázal při nástupu do studijního programu LL.M. na právnické fakultě, pak škola uvedla, že „Mgr. Karel Čelikovský, LL.M. se prokázal diplomem s dodatkem k diplomu, kterým mu byl udělen akademický titul magistr práva (ve zkratce Mgr.)., vydaným Zakarpatskou státní Univerzitou na Ukrajině“.
Karel Čelikovský podle fakulty studoval na Transcarpathian State University Ukraine ve studijním programu Právo, v oboru Právo a právní věda. Graduoval pak 7. června roku 2011.
Z veřejných zdrojů vyplývá, že ke studiu na této škole nebylo třeba jezdit na Ukrajinu. Škola měla pobočku v Praze s názvem Mezinárodní institut podnikatelství a práva. Její absolventi se pokoušeli dosaženého vzdělání a titulů používat v České republice, což se ukázalo jako značně problematické.
Tento institut (nikoliv vysoká škola) se stal veřejně známým především v důsledku tzv. kauz plzeňských práv. Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, respektive přesněji rektor této univerzity, totiž v minulosti dříve absolventům tohoto institutu vysokoškolské diplomy uznávali jakožto rovnocenné k českému vzdělání, takzvaně titul z Ukrajina nostrifikovali. Nostrifikované tituly byly později absolventům Mezinárodního institutu podnikatelství a práva odebrány. Ti se kvůli tomu soudili, ale bezúspěšně.
To, že Čelikovského titul magistr, Mgr., kterým se prokazuje, nemá v České republice žádnou validitu, potvrdilo ministerstvo školství.
„Lze s jistotou říci, že takto nabyté vzdělání v neakreditovaném studijním programu, a tedy zcela mimo režim zákona o vysokých školách, by nemohlo vést jako vzdělání akademického stupně k výkonu právní praxe, pokud je zde absolutorium akreditovaného studijního programu v oblasti vzdělávání právo podmínkou. Uvedeným způsobem nabytý titul ´magistr´ se zkratkou ´Mgr.´ není v souladu s tuzemským zákonem o vysokých školách,“ dodala mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.
K názorům a budoucím rozhodnutím informace neposkytujeme
Ekonomický deník se proto znovu obrátil podle zákona o poskytování informací na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, zda bude studium a titul Karla Čelikovského nějak řešit. Ta však žádost zamítla s odůvodněním, že se dotazujeme na „názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.
„Nyní projednávaná žádost obsahově navazuje na dvě předchozí žádosti žadatele. V nich žadatel žádal Právnickou fakultu UK o informace týkající se kurzu LL.M., který na Právnické fakultě UK absolvoval Mgr. Karel Čelikovský, LL.M. Právnická fakulta UK předchozím dvěma žádostem vyhověla a poskytla žadateli požadované informace. Nynější žádosti však již vyhovět nelze. Je tomu tak z toho důvodu, že se v ní žadatel nedomáhá ´informací´ ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, ale ´názorů, budoucích rozhodnutí a vytváření nových informací´, na které se povinnost Právnické fakulty UK poskytovat informace nevztahuje,“ zareagovala fakulta na otázky Ekonomického deníku.
Fakulta doplnila vysvětlení v obecné rovině, ze kterého vyplývá, že nabytí titulu LL.M. na základě doložení v České republice neplatného vzdělání před studiem, řešit nejspíš nebude.
„Kurz LL.M. je upraven v § 60a zákona o vysokých školách. Tento kurz není vysokoškolským studiem a vzdělání v něm získané není vysokoškolským vzděláním ve smyslu zákona o vysokých školách. Účastníci kurzu nejsou studenty vysoké školy. A titul LL.M. udělený na základě absolvování tohoto kurzu není akademickým titulem,“ uvedla Právnická fakulta Univerzity Karlovy.
Zmiňovaný paragraf zákona o vysokých školách upravuje vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu.
„V rámci své vzdělávací činnosti může veřejná vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu orientovaném na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů vysoké školy. Bližší podmínky kursu stanoví vnitřní předpis. Účastníci kursu s ním musí být seznámeni předem. O absolvování studia v rámci kursu vydá veřejná vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům kursu může veřejná vysoká škola udělit mezinárodně uznávaný titul. Účastníci kursu nejsou studenty podle tohoto zákona,“ stojí v zákoně.
Podmínky pro přijetí do kurzu LL.M. na Právnické fakultě Univerzity stanoví už zmíněný paragraf zákona o vysokých školách a dále opatření děkana z roku 2011.
Podmínkou pro přijetí do kurzu LL.M. je absolvování, popřípadě i jen studium „právnického vzdělávání magisterského, resp. jemu na roveň postaveného typu (prokazováno ověřenou kopií diplomu, resp. dokladem o studiu)“. V případě absolventa zahraniční vysoké školy postačuje pro splnění této podmínky předložení diplomu vydaného zahraniční vysokou školou, popřípadě předložení úředně ověřené kopie takového diplomu.
„Pro splnění podmínek pro přijetí do kurzu LL.M. není nutné, aby vysokoškolské vzdělání uchazeče absolvované na zahraniční vysoké škole bylo uznáno v České republice postupem podle § 89 a následně zákona o vysokých školách (tj. nostrifikováno). Podobně není nutné, aby vysokoškolské vzdělání uchazeče absolvované na zahraniční vysoké škole bylo srovnatelné s magisterským studijním programem v oboru právo na vysoké škole v České republice podle zákona o vysokých školách. Podmínky pro přijetí a absolvování kurzu LL.M. na Právnické fakultě UK podle § 60a zákona o vysokých školách na jedné straně a podmínky pro uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v oboru právo podle § 89 a následně zákona o vysokých školách jsou tedy podstatně odlišné,“ dodala Právnická fakulta Univerzity Karlovy.
Výbor České golfové federace od roku 2021, Karel Čelikovský čtvrtý zprava. Foto: Česká golfová federace
Problém je přitom už v minulosti Karla Čelikovského. Například v roce 2012 vystupoval v médiích jako advokát manželky exposlance ODS Martina Kocourka v kauze takzvaného odkloňování majetku. Jinde je v této kauze označován jako právní zástupce nebo jako právník.
V jiných případech se Karel Čelikovský objevuje opět jako právník, například v kauze moderátorky televize Nova Lucie Borhyové, s níž působí v nadačním fondu Lucky Be. Karel Čelikovský také s advokátem Michalem Smečkou působí v advokátní kanceláři CS Partners, kde je uváděn jako Of Counsel, tedy člověk nevykonávající právní praxi. Tato právní kancelář shodou okolností pracuje pro Českou golfovou federaci.
Ekonomický deník se kvůli těmto zjištěním obrátil na Českou golfovou federaci i Karla Čelikovského. Ten nezareagoval vůbec a federace se přímým odpovědím vyhnula.
„Reagujeme tímto na Váš dotaz učiněný dne 17.01.2024. Předně nám dovolte uvést na pravou míru Vaše označení ´Právní sekce České golfové federace´, kdy Česká golfová federace žádnou právní sekcí nedisponuje. K Vámi uvedenému kontextu ohledně přijmu z veřejných zdrojů sdělujeme, že všichni funkcionáři ČGF vykonávají funkce dobrovolně bez nároku na jakoukoliv odměnu, takže v tomto ohledu tedy není poukaz na uvedené relevantní. V souvislosti se shora uvedeným je třeba sdělit, že dle Stanov ČGF, s výjimkou tří členů Rozhodčí komise z pěti, nejsou žádné kvalifikační požadavky na jakoukoli funkci vyžadovány, takže z tohoto důvodu ČGF ani žádnými takovými informacemi, které požadujete, nedisponuje. Nad rámec shora uvedeného pak akcentujeme, že nejsme povinným subjektem ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, kdy na takové dotazy, i kdybychom na ně odpověď měli k dispozici, nemůžeme s ohledem na ochranu osobních údajů reagovat,“ zareagoval generální sekretář České golfové federace Aleš Libecajt.
Ekonomický deník mezitím nalezl i odkaz na webu České golfové federace, podle kterého Karel Čelikovský na postu šéfa Právní komise České golfové federace působil či působí.
Nikdy nebyl advokátem ani koncipientem
Kvůli této odpovědi se Ekonomický deník obrátil na Českou advokátní komoru, když Karel Čelikovský veřejně vystupuje jako advokát či právní zástupce. Advokátem ale dle komory nikdy nebyl.
„Mgr. Karel Čelichovský, LL.M. nebyl nikdy zapsán do seznamu advokátních koncipientů a ani do seznamu advokátů. Z toho důvodu Vám nemůžeme ani sdělit, zda se o zápis ucházel (evidenci eventuálně odmítnutých uchazečů Komora nevede) a s jakým titulem či vzděláním,“ zareagovala na otázky vedoucí odboru vnějších vztahů a tisková mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.
Mimochodem „ne“právník z Ukrajiny Karel Čelikovský působí či působil jako soudce z lidu u Obvodního soudu pro Prahu 2.
Na webu golfového klubu Hořehledy, jehož je prezidentem, že „je muž mnoha tváří – sportovní funkcionář, prezident klubu, právník a vysoce ceněný a vyhledávaný trenér golfu a rozhodčí golfu. Je rovněž garantem Golf Clubu Hořehledy pro vydávání Osvědčení pro hru na golfovém hřišti“.
Ekonomický deník proto položil golfové federaci rozšířené otázky ohledně údajného právního vzdělání Karla Čelikovského.
Odpověď na kruciální otázku, zda Karel Čelikovský skutečně vystudoval právnickou fakultu, kdy a kterou, opět nezazněla.
„Vaše konstatování o tom, že naše reakce byla ´neuspokojivá´, je přinejmenším podivné, když jsme Vám s odkazem na platné právo sdělili, že Vámi požadované údaje nemáme a kdybychom je měli, nemůžeme je poskytnout. Pan Mgr. Karel Čelikovský, LL.M., je všeobecně uznávaný odborník na spolkové a sportovní právo a v tomto směru tedy Vaše názory nesdílíme. Nejsme schopni jakkoli komentovat relevantnost Vašich ´zjištění´, nicméně jsme na základě Vašeho tvrzení o absenci kvalifikačních předpokladů a Vašeho tvrzení o zneužití akademického titulu požádali pana Čelikovského o vyjádření, kdy tento Vaše tvrzení či jednání v rozporu se zákonem kategoricky popřel. Smysl Vašeho informování o ´závažném zjištění´, spočívajícím v tom, že upozorňujete na všeobecně známé a veřejně kdykoli a komukoli dostupné informace z veřejného rejstříku se prvotně zdál nesrozumitelný, neboť jednak jde o informace veřejně známé, jednak je rovněž všeobecně známo, že pan Mgr. Karel Čelikovský, LL.M. byl před jeho odchodem do starobního důchodu a před nástupem do funkce Viceprezidenta ČGF zaměstnancem advokátní kanceláře CS Partners, advokátní kancelář s.r.o. Pan Mgr. Michal Smečka je advokát, vykonávající svou advokátní praxi v souladu se zákonem o advokacii, je dále členem Právní komise ČGF, členem Rozhodčí komise ČGF a rozhodcem Stálého rozhodčího soudu pro sport ČR,“ uzavřel generální sekretář České golfové federace Aleš Libecajt.
Přes velkou snahu Ekonomického deníku odpovědi na jednoduché a přímé dotazy ohledně vzdělání Karla Čelikovského z federace nikdy nezazněly.
Pojďme si je pro forma připomenout: „Jakým akademickým diplomem s titulem Mgr. se může prokázat vedoucí Právní sekce České golfové federace Mgr. Karel Čelikovský LL.M? Z jaké školy Mgr. Karel Čelikovský užívaný titul obdržel a který obor zakončený magisterskou prací vystudoval? Jak dlouhé bylo studium Mgr. Karla Čelikovského LL.M a v jakém roce řádně ukončil studia?“
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek Foto: Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo spravedlnosti (MSp) požádalo vládu o mimořádné navýšení rozpočtu pro letošní rok o 1,7 miliardy korun. Důvodem je, že se nedostává na platy soudců, státních zástupců, justiční administrativy či na mandatorní výdaje soudů. Největší část, přes 800 milionů korun, žádá ministerstvo právě na provozní výdaje soudů.
Ještě není ani polovina roku a MSp již žádá vládu o navýšení rozpočtu. Nedostává se totiž na platy soudců (51 mil. Kč), státních zástupců (96 mil. Kč), ale ani na platy justiční administrativy (80 mil. Kč).
Ministerstvo v materiálu mj. upozorňuje, že v souvislosti s agendou zastavování bezvýsledných a bagatelních exekucí a také s předáváním vymáhání justičních pohledávek došlo k výraznému zatížení soudů, aniž by to ovšem bylo jakkoliv zohledněno personálně a rozpočtově.
„Toto enormní zatížení nejsou soudy schopny zajistit s uvedeným sníženým počtem zaměstnanců a bez prostředků na výplatu odměn a na úhradu přesčasové práce zaměstnanců soudů,“ uvádí se v odůvodnění požadavku.
Na výdaje spojené s bagatelními a bezvýslednými exekucemi žádá MSp o více než 700 mil. Kč. Náklady s tím spojené totiž nebyly v rozpočtu na rok 2024 zahrnuty, neboť ministerstvo financí odkázalo MSp právě na možnost požádat v průběhu roku o navýšení podle potřebnosti.
Největší část požadavku na navýšení rozpočtu se ovšem týká provozních výdajů soudů. Zde MSp uvádí, že se nedostává 809 mil. Kč. Jde přitom o výdaje na energie, poštovné, nutné opravy či úhrady za advokáty ex offo, znalce a tlumočníky. „S ohledem na to je nutné pokrýt tyto výdaje co nejrychleji, aby nedocházelo k dalšímu zatěžování soudů úpravami rozpočtu, které by ve svém důsledku stejně vedly k pozdějšímu vzniku finanční nedostatečnosti,“ uvádí k tomu MSp. A upozorňuje zároveň, že toto navýšení je nutné promítnout jako trvalou změnu do dalších let.
Minulý rok musela vláda mimořádně navyšovat rozpočet MSp také, konkrétně o téměř miliardu. Rozhodnutí vlády tehdy předcházela kritika ze strany primárně advokátů, kteří bezvýsledně čekali na vyplacení soudem přiznaných odměn. Nedostatečné pokrytí běžných výdajů soudů má negativní dopad i na odměňování zaměstnanců soudů, neboť se nedostává na jejich „řádné mimořádné“ odměny.
Zatímco v roce 2022 dostalo nepodmíněné trestní opatření 87 mladistvých, loni toto číslo skokově vzrostlo na 180. Celkem mladiství spáchali 1729 trestných činů, v roce 2022 to bylo 1543. Nejvíce prohřešků se týká loupeží, krádeží, ublížení na zdraví nebo pohlavního zneužití. Vraždy spáchali mladiství v roce 2023 pouze 2. Nejčastějším opatřením je podmínka. Dlouhodobě více trestné činnosti páchají chlapci. Vyplývá to ze statistik Ministerstva spravedlnosti.
Nezletilý chlapec, který loni v létě brutálně zbil a zkusil znásilnit ženu na ulici v pražské Hostivaři, si odpyká čtyři roky vězení. Trest mu ve čtvrtek potvrdil pražský vrchní soud. Útočníkovi bylo v době činu 15 let, dříve se aktivně věnoval boxu. Znásilnění nestihl provést, protože jiný nezletilý chlapec zburcoval policii. Násilník ženě při osmnáctiminutovém útoku zlámal řadu kostí v obličeji, měla také otřes mozku. Musela podstoupit několik operací, má poškozený zrak a trpí posttraumatickým syndromem.
Jméno obžalovaného mladistvého ani žádné informace, které by mohly vést k odhalení jeho totožnosti, nelze podle zákona zveřejnit. Vzhledem k nízkému věku mu hrozilo nanejvýš pětileté odnětí svobody. V případě odsouzení se mladistvým ukládá poloviční trest, než jaký je ukládán dospělému pachateli.
Tento případ patří k těm nejbrutálnějším, které v ČR mladiství spáchají. Dalšími častými trestními opatřeními jsou obecně prospěšné práce, výjimkou není ani propadnutí věci. Celkem ale trestná činnost mladistvých v ČR dlouhodobě klesá. V roce 2014 se trestného činu dopustilo 2457 mladistvých, což je zhruba o 700 více, než loni. I vražd spáchali v roce 2014 mladiství 6, loni pouze 2.
Pro mladistvé ve věku 15 až 18 let, které se dopustily trestného činu, platí zvláštní režim. Upraven je v zákoně o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže. Trestné činy mladistvých se nazývají provinění. Naopak minimálně se ukládají peněžité tresty, byť loni jich soudy uložily sedm, dříve obvykle žádné.
Mladiství mají ve vězení možnost studia Foto: Vězeňská služba
Mladiství mají ve věznicích speciální podmínky, vazební stíhání je velmi výjimečné. Ve vězení pak plní povinnou školní docházku, pokud ji nemá dokončenou. Základní škola stanoví individuální vzdělávací plán, kterým se věznice řídí. Mladistvý je vzděláván každý den obdobně jako ve škole, dostává i úkoly, které plní samostatně na cele. „Pro mladistvé je v dopoledních hodinách zajišťován výukový program dle projektu s názvem „Škola za školou“. Obsah výuky je zaměřen na upevňování školních znalostí z českého jazyka, cizího jazyka, matematiky, přírodopisu, zeměpisu, dějepisu a občanské nauky. Mladiství denně pracují na zadaných úkolech, rozvíjí si své znalosti a jsou jim zadávány úkoly k vypracování na cely,“ uvádí Vězeňská služba s tím, že vězni mají možnost i samostudia cizího jazyka či přípravy na zkoušky v autoškole. Tresty mladiství vykonávají ve Věznici Heřmanice, Pardubice nebo ve Všehrdech.
Jaká opatření lze uložit u trestné činnosti mladistvých?
výchovná (dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení a napomenutí s výstrahou),
ochranná opatření (ochranné léčení, zabezpečovací detence , zabrání věci, zabrání části majetku a ochranná výchova),
trestní (obecně prospěšné práce, peněžité opatření, peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, propadnutí věci , zákaz činnosti, zákaz držení a chovu zvířat, vyhoštění, domácí vězení, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu (podmíněné odsouzení), odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem, odnětí svobody nepodmíněné)
Česká justice také upozornila na to, že stoupá trestná činnost mravnostního charakteru u mladistvých. Podíl osob věku pod osmnáct let na mravnostních deliktech je podle Analýzy trendů kriminality Institutu pro kriminologii a sociální prevenci významný: „Osoby mladší osmnácti let se též poměrně významně podílejí na skutcích mravnostního charakteru. Nejčastěji to byly skutky pohlavního zneužití, pro které bylo stíháno 303 osob (145 nezletilců a 159 mladistvých). K incidenci skutků pohlavního zneužití je třeba podotknout, že jejich výskyt v těchto věkových kategoriích zahrnuje téměř dvě třetiny těchto spáchaných skutků,“ uvádí se v analýze roku 2022.
Zajímavé je, že na sousedním Slovensku byl loni nepodmíněný trest uložen pouze 23 dětem. „K poklesu počtu mladistvých odsouzených za poslední roky dochází především z důvodu trestní politiky státu, z důvodu rozšíření možností alternativních trestů a opatření pro mladistvé pachatele trestné činnosti,“ vysvětluje státní tajemník ministerstva spravedlnosti Michal Sedliak. „Zaznamenáváme jejich častější využívání v praxi, neboť trest odnětí svobody by měl být krajním a posledním řešením a to jen v případech, kdy se spáchá mimořádně závažná trestná činnost. Naplňují se tak i mezinárodní dokumenty a dohody o lidských právech, směrnice, standardy a doporučení, ke kterým jsme vázáni,“ dodává ředitel ústavu Michal Hrnčiar.
Ministerstvo financí změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy Foto: Pixabay
Sněmovní rozpočtový výbor ve čtvrtek doporučil Sněmovně schválit vládní novelu zákona proti praní špinavých peněz. Předloha kromě jiného zavádí povinnost hlásit úřadům převoz více než 15.000 eur (asi 380.000 korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Stojí to v usnesení z jednání výboru. Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Předloha upravuje i některé povinnosti Finančního analytického úřadu. Nyní míří do druhého čtení na plénu Sněmovny.
Ministerstvo financí změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy, kteří dosavadní znění normy považovali za nedostatečné. V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10.000 eur (zhruba 254.000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť.
Podle expertů Rady Evropy takto omezená regulace vytváří zranitelné místo při boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Novela proto zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.
Další zpřísnění se týká obchodníků s virtuálními aktivy. Nově budou muset při identifikaci klientů získat informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, které jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Ústavní soudce Tomáš Lichovník Foto: Stálá konference českého práva
Tomáš Lichovník se po odchodu z Ústavního soudu (ÚS) stane soudcem Nejvyššího soudu (NS). České justici informaci potvrdil sám Lichovník i předseda NS Petr Angyalossy. Prozatím se tak stane formou stáže, o trvalém přidělení bude teprve rozhodnuto. Lichovník se specializuje na pracovní právo.
Někdejší prezident Soudcovské unie (SU) a předseda Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou Tomáš Lichovník, kterému v červnu skončí desetiletý mandát ústavního soudce, se stane soudcem Nejvyššího soudu. Zatím bude Lichovník na NS působit jako stážista v senátu s bývalým místopředsedou Romanem Fialou, nicméně se počítá s jeho trvalým přidělením. Lichovník má totiž mezi soudci NS, na rozdíl od jiných jeho kolegů z obecné justice na ÚS, dobrou, kolegiální pověst, nezatíženou navíc žádnými škraloupy.
Toto rozhodnutí ÚS mimochodem pozitivně zhodnotil i soudce NS Pavel Simon, který se na odškodňovací agendu specializuje. „Mám rád nálezy, které korigovaly naši judikaturu v určitých otázkách, ve kterých jsme ne vždy domysleli všechny souvislosti. Například nálezy pana doktora Lichovníka k otázce příčinné souvislosti mezi vzdáním se funkce z důvodu vzneseného obvinění politikem a ušlým ziskem, který by jinak z funkce měl (I. ÚS 4293/18) nebo k otázce ušlého zisku drobného podnikatele v důsledku toho, že se musel účastnit úkonů trestního řízení (I. ÚS 922/18),“ uvedl soudce Simon v rozhovoru pro Českou justici.
Lichovník sdílí s některými soudci NS i názor na potřebu změny fungování ÚS. „Během svého působení na Ústavním soudu jsem si mnohokrát uvědomil nebezpečí spočívající v možnosti dvou soudců prosadit nález zcela měnící judikaturu obecných soudů. Považoval bych za vhodné, aby nálezy byly vynášeny ve více než tříčlenných senátech,“ uvedl v aktuálním rozhovoru pro Českou justici soudce.
Do justice, konkrétně na Nejvyšší správní soud (NSS), se vrací i další ústavní soudce, kterému v červnu skončí mandát. Místopředseda ÚS Vojtěch Šimíček je totiž stále soudcem NSS, pouze je dočasně zproštěn výkonu po dobu, kdy je ústavním soudcem. Na rozdíl od Lichovníka si však Šimíček chce vzít na nějakou dobu, konkrétně do konce července, volno, jak vyplývá z aktuálního dodatku k rozvrhu práce NSS. A pokud Senát vysloví souhlas se jmenováním Tomáše Langáška ústavním soudcem, uvolní se potenciálně pro Šimíčka místo předsedy volebního senátu.
Policie Sukovou stíhá za zpronevěru 153 milionů korun Foto: Policie ČR
Klienti stíhané advokátky Hany Sukové podali trestní oznámení na Českou advokátní komoru (ČAK). Stavovské sdružení advokátů podezírají z úmyslného nebo nedbalostního praní špinavých peněz, případně z dalších trestných činů v souvislosti s prováděním a kontrolou advokátních úschov. Uvedla to dnes zástupkyně poškozených Zuzana Reyne. Policie Sukovou stíhá za zpronevěru 153 milionů korun. „Musíme se důrazně ohradit proti nařčení, že Komora se podílí na praní špinavých peněz. Komora není účastníkem vztahu mezi klientem a advokátem,“ napsala České justici mluvčí ČAK Iva Chaloupková.
„Zhasla poslední naděje se domluvit a najít společné řešení nastalé situace, to jest smírnou cestou. Trestní oznámení bylo podáno dnes 9. 5. 2024, adresované vrchnímu státnímu zastupitelství,“ uvedla Reyne. Poškozené klienty podle ní k podání oznámení přimělo „rozčarování“ ze semináře, který se minulý týden k problematice advokátních úschov konal ve Sněmovně.
„Nově jsme se dozvěděli z vystoupení tajemníka ČAK Petra Čápa, že ČAK současný způsob zabezpečení advokátních úschov považuje za vyhovující a že v jeho selháních nespatřuje systémový problém. Vyslechli jsme si, jak nadále zpronevěry bagatelizuje rétorikou individuálních selhání,“ napsala Reyne.
Chaloupková reagovala, že ČAK opakovaně vyjádřila politování nad situací klientů bývalé advokátky Hany Sukové. „O aktuálním stavu a průběhu jejího trestního oznámení však Komora nemá žádné informace, protože není v tomto řízení procesní stranou,“ uvedla s tím, že představenstvo v posledních dvou letech opakovaně zpřísnilo stavovský předpis, který upravuje povinnosti advokátů při provádění advokátních úschov. Aktuálně se Komora aktivně účastní vícestranných jednání na ministerstvu spravedlnosti o legislativních opatřeních, která by měla vést ke zvýšení bezpečnosti a transparentnosti advokátních úchov, například o možnosti prolomit na žádost Komory bankovní tajemství pro potřeby prováděné kontroly úschov. Česká justice o vyjednávání informovala. „Česká advokátní komora nepovažuje za vhodné poskytovat k jednotlivým návrhům další informace, dokud z těchto jednání nevzejde jejich konečné znění,“ dodala mluvčí ČAK.
Policie dříve uvedla, že eviduje 44 klientů Sukové, kteří přišli o své peníze. Pražská advokátka je mnohdy připravila o celoživotní úspory. Poškození poukazují na to, že ČAK nebyla schopná nastavit systém, jenž by zpronevěrám peněz z advokátních úschov účinně zabránil. Komora je tak podle nich spoluodpovědná za způsobenou škodu. Ministerstvo spravedlnosti minulý měsíc informovalo o tom, že riziko zpronevěry peněz z advokátních úschov chce snížit prolomením bankovního tajemství ve prospěch ČAK.
Advokátní úschovy lidé využívají například při nákupu nemovitostí. Uschovatel – třeba člověk kupující dům – složí u advokáta peníze, které advokát na základě uzavřené písemné smlouvy vyplatí prodávajícímu až za splnění určených podmínek, například po vkladu do katastru nemovitostí. Advokát musí peníze uložit na speciální účet odděleně od svého majetku a nesmí s nimi nakládat jinak, než mu umožňuje smlouva.
